Jon Hopkins
/GB
Hopkins byl fanouškem elektronické hudby od dětství, jako dvanáctiletý ale také začal studoval hru na klavír a oblíbil si moderní vážnou hudbu skladatelů jakými jsou Ravel nebo Stravinskij. Postupy z ní smíchal s pastorální atmosférou Boards of Canada i zasněnými kytarovými pasážemi a v pouhých devatenácti letech začal pracovat na svém prvním albu, chilloutovém klenotu, který nakonec vyšel pod názvem Opalescent (2001). Následné album Contact Note (2004) ale padlo na neúrodnou půdu éry, v níž se elektronická hudba tísnila na okraji zájmu a Hopkins se rozhodl na čas svoji sólovou kariéru opustit. V polovině nulté dekády se na několik let stal spolupracovníkem Briana Eno – asistoval na jeho deskách Another Day On Earth (2005) a Small Craft On A Milk Sea (2010) a společně s ním vypomohl Coldplay s komerčními trháky Viva la Vida or Death and All His Friends (2008) a Mylo Xyloto (2011). Další inspirativní spolupráci navázal Hopkins se skotským folkovým bardem jménem King Creosote. Nejprve produkoval jeho desku Bombshell, aby se v roce 2011 potkali na sérii kolaborativních desek spojujících křehký folk a elektroniku s field recordings z poloostrova Fife. První ze společných desek – uhrančivá Diamond Mine z roku 2011 obdržela nominaci na Mercury Prize.